Red light episode 1
Píše se prvního března dvatísíce dvanáct a tajná válka je v plném prudu, avšak k válce nemuselo vůbec dojít. Kdyby nezemřela jedina dívka. Dívka která důvěřovala naší rase a kterou miloval vůdcem těch nejhorších bestijí, které kdy kráčely po naší Zemi. Upírů.Teď se celá naše rasa bojí zotročení, nebo kompletního zničení.Proto byla založena organizace Rose, ktrerá se sice zkládá jen ze žoldáků, ale i přes to je to naše jediná možnost na přežití.
"Dnes se k nám přidá nová studentka."oznámila učitelka po příchod do třídy. Nasledovala jí hnědovlasá dívka. "Jmenuji se Ellien Rogue. Moc mě těší." řekla s plamínky v jejich zelených očích.
"Dobrá Ellien posaď se."Přikázala jí učitelka a ukázala prstem na volné místo u okna.Elli poslechla, i když tón, s kterým jí to učitelka řekla, se jí nelíbil.
"Zítra máme festival, doufám, že jste už vymysleli. Co budete dělat?"Jen to učitelka dořekla, spustila se obrovská diskuze, ale né o festivalu, který je čekal, ale o různých věcích, které je zajímali.Festival vyřizovala s učitelkou jen jedna dívka.
"John Rogue byl fešak."vyjekla jedna dívka, ale hned ztichla a podívala se po Ellien, která je ale nevnímala, raději se dívala z okna.
"Řikáš hlouposti."odporovala černovláska."Podle mě byl John Rogue pitomec, nechat se dobrovolně kousnout upírem. Je na prostá hovadina."
Elli si nikdy nevšímala takových řečí, ale tentokrád zpozorněla, protože John byl její zesnulý otec.Bedlivě nasloucha černovlásce a čekla co z ní vypadne.
"Můj otec říkal, že byl opravdový idiot. Přestože, mám upíri ráda, nikdy bych se od nich nenechala kousnout."
"Nepovídej?"Natočila hlavu na černovlásku a od stolu jí kritizovala. "Navíc můj otec se nechal kousnout, aby mohl lépe chránit lidi jako jsi ty. Jinak bys byla v otroctví a nebo v lepším případě bys byla šest stop pod zemí."
"Měla bys sis uvědomit co je důležitější."šklebila se dívka.Všichni utichli a poslouchali probíhající hádku, mezi dvouma dívkami.
"Já bych osobně byla radši mrtvá, než v otroctví, protože ani si nedokážeš představit jaký jsou.Jestli si myslíš, že jsou jako v románech, tak to jsi na omylu."
"Všichni upíři nejsou jenom zlý."
Ellien se postavila a dla si ruce v bok. "Co prosím, tak mi řekni jediného."
"Jet Cain."
Elli se rozesmála a zbytek třídy na černovlasku civeli jako na idiota.Protože Jet velel všem upírům a všichni lovci se ho chtěli zbavit, ale černovláska věděla jen toto jméno šlechtického upíra, taže ho plácla bez přemejšlení.
"Co tu děláš, když miluješ nepřítele."
"Já se sekla, ale co ty tady děláš dcero upíra."
"Můj otec nebyl upír."
"Že ne a co byl po kousnutí."
"Tohle je něco jiného, krom toho to byl člověk a nečistí upíři si mohou dělat už co chtějí, protože nejsou vázani na své pány." S těmito slovy odešla ze třídy, než stačila učitelka něco říct.
Rychlým krokem procházela chodby, i když vypadala vyrovnaně, ale uvnitř jí pukalo srdce.Jak procházela chodbami s hlavou skloněnou, sem tam do někoho vrazila, ale její omluvy se nikdo nedočka.Vyběhala zadními dveřmi z budovy.Lilo jako z konve, ale pro ní to neznamenalo vůbec nic.Zády opřela o zeď, sjela na zem, přitlačila si kolena na hrudník. Začala brečet a doufala, že se její slzy ztratí v proudech padající vody.
"Zmokneš!"Ozval se nad ní mužský hlas. Zvedla hlavu a uzdřela mladého muže opírajího se rukou o zeď za ní.Černé vlasy mu slplývaly s čeným koženým kabátem střihu jako křivák. Temné oči se upírali na ní. Jeho mužský šíji obepínal obojek a s nim se na jeho krku houpal i černý kříž.
"Co je ti do toho?"odsekla. Teď neměla náladu na neznámé típky, kteří se o ní až moc zajímali.
"Lidi jsou divní."Jeho odpověděď nebyla nikterak divná, protože nedokázal pochopit, jak někdo může být dobrovolně na dešti, ale Ellien v tom viděla něco jiného.Z jeho slov cítila pohrdání lidskou rasou a tudíž si domyslela, že muž bude upír. Ale jedna věc jí neseděla a to kříž na jeho krku.
"Mluvíš jako upír, ale to bys nemohl mít tan kříž." Uculila se."Tedy pokud nejsi Drakula a ten je posmrti, neno jestli nejsi..."zasekla se, protože si uvědomila, že její myšlenka, je možná pravodou.
"Že jsem co?"naléhal černovalasec.
"Neříkej mi, že jsi Teran?"
Terani byli uměle vytvořená rasa, kterou kdyby stvořili mágové.Chtěli mít vojáka, který by měl schopnosti zabít i nejsilnější upíri, ale přesto aby mohl na slunce a jíst lidcou stravu, tak mít výhodu nad obyčejnými upíri. Jenže experiment se nevyvedl a Terani utelkli a věšina se jich dala na stranu, proti které měli bojovat.
"Jsem. Co s tím."černovlasec nazvedl obočí.
Zběsila zakroutila hlavou. "Lžeš, tady nemůžou být upíři."
"Omyl."
"Možná mi řikáš pravdu, ale to bych tě pak měla zabít."pronesla s úsměvem na obličeji a Teran se zamračil.Zajela rukou pod svojí sukni.Z pouzdra upevněné na jejím stehně vytáhla černě lakovanou pistoly s bílým křížem. Jemenovala se Bloody Corss, ale lovci upírů, mázev zkrátili jen na Crosska. Použivali se do ní náboje s devíti milimetrovou metráží, které se svělily přímo ve Vatikánu.Z vnějšku byly ze stříbra a uvnitř se skrývala svěcená voda.Jeakmile prolětěla kulka tělem, stříbrnný plášť explodoval a svěcená voda se rozlila do těla upíra, jako jed.Namířila jí Teranovi na hlavu, tak aby se díval přímo do hlavně a ještě jednou se ho zeptala."Optavdu jsi Teran." V duchu doufala, že si to muž rozmyslí a řekne jí že lhal, ale on jen potvrdil svá slova. Natáhla pistoly, povalila pojistku a stiskla spušť.
Kulka minula Teranovu hlavu jen o kousek.Elli nechápala, co se děje, vždycky mířila na výbornou a nebylo možné, aby minula z takové blízkosti. klonila hlavu a pohlédla na hlaveň.
Teran jí těsně před výstřelem odklonil a tak ho kulka minula.
"Sakra."zaklela, ale to bylo jediné co stihla, než jí černovlasec omráčil.
"To že jsi dcera slavného lovce upírů, to neznamená, že mi budeš lítat po škole a zabíjet střílet tu ze zbraně."křičel na Ellien řiditel školy. Byl to malý klulatý plešatý človýček, který měl mindrák ze své výšky.
"Je to upír.Tedy Teran."opravila svojí obhajobu, ale zbytečně.
"Na mé škole jsou upíři normálně. Někteří bojují proti své rase a ty nemáš právoje zabíjet, a protože jsi napadla studenta naší akademie. Musím tě vyloučit. Tedy kdybys mi za to nechtěla zaplatit."
"Jak?" dotázala se.
"Měl jsem na mysly, že by někdo mohl ukojit mé touhy."
"Zapomeňte. S vámi bych se nevyspala, ani kdyby jste byl poslední člověk na planetě. To bych radědji šla i za upírem."
"Jak cheš?"řekl ředitel dotčeně."Ještě dnes si zbalíš věci a vypadneš!"
"Já jsem si ani nevybalila, něměla jsmem na to čas."
"Tak mužeš vypadnou ihned."
"Jak bych to tak moc nehrotil pane řiditeli."do řiditelny přišel zástupce řiditele. John Staling, anglický žoldák. Býval velmi dobrým, jenže pak někoho zabil a organizace Rose mu přidělila hlídání řiditele téhle akademie.
Sjel Elli pohledem a pokračoval k řiditeli. Schýbl se nad ním a něco mu pošeptal. Nejspíš se mu to líbilo, jeliž mu na tváři vyrostl obrovský úsměv.
"Dobrá Ellien můžeš tu zůstat, ale mám podmínku."
"Jakou?"
"Budeš mít mužského spolubidlícího."odpověděl Lukas za řiditele.
Chvíli přemýšlela, ale nakonec jí nezbylo nic jiného než s návrhem souhlasit a Staling jí odvedl ze řiditelny. Budova měla dvě patra, kde se nacházely učebny a pak čtyři věže, kam studenti chodili do svých pokojů.
Elli následovla Lukase, až do posledního patra, kde se zastavili před dveřmi, které se netvářili nikterak vyjímečně. Staling zaťukal, dveře se otevřely a v nich stál Teran z rána.
Ellien polil studený pot. Lukas se ucilil a představil je."Ellien Zess.Zessi Ellien. Doufám, že si budete rozumět.Teď musím už jít."
"Počejte."zastavila Lukase. "Já sním nebudu. Nechci být s upírem vjednom pokoji."
"To je mi líto.Jestli nebudeš bydlet s ním, tak budeš must domů."
Vzpoměla se na domov a na upíra, který se dral na místo jejího mrtvého otce a jako ho v tom podporuje i její matka. "Dobře, tak já to snim prubnu."
"To jsem rád.Určitě by mě kluci z akademie proklínali, kdybych dovolil, aby řiditel poslal domů tak pěknou holku."
"Hmm..."odsekla.Lukas se opusmál a vypařil se.
Elli obrátila svůj hněv na Zesse. "Něco ti řeknu. Budu u tebe, jen protože jink by mě odsuď vyhodili.Takže si pamatuj. Snáhneš na mě a příjdeš o svoje nádobíčko. Chápeš?"
Zess neodpověděl, jen uhnul, aby mohla Ellien projít dveřmi.Zavřel a otočil se na ní, ale ta si ho nevšímla, víc jí zaujal jeho pokoj, který byl rozděl na kuchyň s obývák, koupenu a jednu ložnici. V obýváku se nacházela pohovka do tvaru el s konfernčním stolkem. Naproti pohovce visela na zdí LCD televize.Takže vypadal spíše jako byt než studenský pokoj.
Nojo upír, pomyslela si.
"Svoje věci máš v ložnici.Vybal si!"přikázal jí.
"Co si myslíš, že jsi abys mi rozkazoval."sjela ho a třískla dveřni od ložinice."
K večeru se ozval Ellienin žaludek. Vylezla z ložnice. Zess nikde a tak mu vlezla do ledničky.Vytřeštila oči, protože jí naplnil sášky s krví. Urychleně ledničku zavřela a zašklebila se, protože divila, že jí to překvapuje, když o upírech ví tolik.
"Máš hlad?"Ozval se Zess, který vylezl z koupelny.Oděn byl pouze v bílém županu.
"Ne. Jenom jsem se chtěla podívat, jak vypadá lesdníčka upíra."zažertovala, ale pak zvážnila. "Jasně že mám, za celý den jsem měla jenom snídani."
"Co chceš?"optal se.
"Vím já."Ellien rozhodila rukama.
Teran se přesunul k pohovce.Vytáhl mobil ze svých kožených kalhot, které se volně povalovaly na ní.Vyhledal v mobilu číslo na svou oblíbenou restouraci.
"Dobrý den. Co si dáte, jako obvykle?"zaznělo v mobilu.
"Ano, ale tentokrát dvě porce."
"Dvě?"divil se hlas v mobilu.
"Ano."řekl Teran poněkud nedůtklivě a sesunul se na pohovku.
"Jistě pane, jak si přejete."
Ellien se opřela o kuchinskou linku.Žaludek se opětovně ozval a Zessovi ujel kouket úst. Na jídlo nemuseli čekat dlouho, jelikož restaurace byla co kamenem dohodil od akademie. Posliček byl mírně zděšen, když mu Zess otevřel. Bál se ho, i když neměl potuchy, kdo stojí před ním. Rychle si vzal o Zesse peníze a zmizel.Teran zabouchl dveře.Položil jídlo na komferenčí stolek.Elli se posadila na pohovku a dívala se na jídlo, až se jí zbyýhaly sliny.
"Jez!"
"Nerozkazuj mi! Upíre nemáš na to právo." osočila ho.
"Jak chceš? Ale nezapomeň, že jsi jenol lidcká ženská."
"Tak mi promiň, že nejsem nic víc."urazila a pustila se do jídla.
To je dobrý,rozplývala se v duchu.
"Chutná ti to?"
Elli polkla, ale nepřiznala brvu. "Není to špatný.
Zess si přisedl k ní a pustil se do své porce.
Ellien vadilo, že vedle ní sedí, proto Zvedla se.
"Mám žízeň." oznámila mu. Přešla do kuchyně.Ve skřínkách se poohlížela po nějaké sklenici, nebo hrnku. Nakonec nějaký hrnek našla, naplnila ho vodou a napila se.
"Proč, piješ vodu, když ti můžu opatřit něco lepšího?"zeptal se Zess. Uslyšela jeho hlas přímo za sebou.Otočila se a hrnkem , vrazila do jeho hrudi. Lekla se a hrnek pustila. ten spadl na zem a roztříštil se.
"Debile."udeřila ho do prsou."Tohle dělat nemůžeš. Koukej co jsi udělal." Padla na kolena a pomalu zbýrala střepy. " Krom toho jsem na obyčejnou vodu zvyklá."
"To jsem nevěděl."dodal.
Trhla sebou, protože se řízla do prstu o střep. "Kruci."ulevila si.
Z prstu se začala valit rudá tekutina a její pach se nesl vzduchem. Sice si přitiskla prst k ústm, ale už bylo pozdě. Zess vůni krve už zaznamenal a jeho oči se zbarvili do červena. Poklekl k ní vzal jí za bradu a pronesl. "Tvá krev krásně voní.Chci se jí napít a chci i něco víc."
"Tak na to zapomeň!"vykřikla a vrazila mu pěstí, odkopla ho. Vyskočila na nohy a utekla z pokoje na chodbu. Proběhla jí. Vyběhla na balkón, kde zakřičela co nejvíc na hlas."Pane bože přoč zrovna já!"
"Co jí vím?"zazněl mužský hlas za ní. Ohlédla se. Ve dveřích stál muž s bonďatými vlasy. Jeho tělo bylo saný sval a jeho oči se pyšnili temě zelenou barvou.
"Co tu povikuješ?"zeptal se.
"Promiň protřebovala jsem se uklidnit."
"To sice chápu, ale co děláš tady v klučičí části koleje, navíc v tomhle."Neznámí poukazoval na její noční košily, ve kterou měla na sobě.
"Jsem tu protože, tady bydlím s jedním tupcem."
"Kdo je tvůj spolubydlící?"
"To budu já."odpověděl za ní Zess, který se ráčil dostavit.
"Zess Cain."zvolal blonďák a se netvářil zrovna šťastný, že ho vidí. Ve vzduchu se formulovala nepřátelská atmosféra.
"Zack Gint."podotkl Zess s úsměškem.
"Co máš s touhle dívkou?"vyptával se Zack.
"Nic."podivil se Teran. "Jenom s ní bydlím."
"Proč zrovna u tebe?"zeptal zack s nedůvěrou.
"Asi protože ty máš malý pokojík a já pořádnej pokoj."
"Já nejsem blázen utrácet, prachy za takovej bejvák, když je to jenom škola."podotkl Zack
"Protože jsi chudej."uculil se Teran.
"Nejsem chudej, ale nemohl jsem si nahrabat, ve válkách ve středověku jako ty."Zack dobře věděl, že pattří k Teranům, a že jeho rasu nemá v lásce.
"Nenahrabal jsem si ve válkách ve středověku."zamračil se Zess
"Tak ve starověku.Stejně nido neví, kdy vás mákové stvořili."vmísila se do hádky Ellien.
"Ty se do toho nepleť, to je jen mezi námi dvouma."okřil ji Zess.
"Proč protože mám stejný názor?"usmála se Ellien
"Koukám, že jesi zrovna na větvi že sním bydlíš."ozval se Zack.
"Nejsem, ale nemám na výběr."Vrhla na Terana pohled vraha a pokračovala."Ale když u něj bydlet nebudu, tak mě ze školy vyhodí."
"To je pěkná sviňárna."vyhrkl ze sebe Zack.
"Nojo.Ale co stím mám dělat Domů se mi jet nechce."Povzdychla se Ellien.
"Co takhle bydlet u mě?"navrhl jí Zack."Já vím, že můj pokoj nebude nic moc, ale asi to bude leší než spát s upírem v jednom pokoji."
Elli se rozzářili oči."Vážně? Můžu?"
"Asi se sice budu muset uskromnit, ale nevadí."Zack se podíval směrem ke stropu, když to říkal, protože si snažil vybavit svůj pokoj a přemýšlel jak to udělá.
"Ani nebudeš vědět, že tam jsem."usmála se Ellien.
"Jsi roztomilá."Podotkl Zess.
"Nejsem."okřikla ho.
"Je to divné, ale to je snad jediná věc, s kterou musím se Zessem souhlasit."
"Hm.. bezva." řekla Ellien utrápeně.
"Zítra si dojdi pro věci" oznámil jí Zess a vratil se do svého pokoje.
Zesse probralo usilovné bušení na dveře. Vstal a šel otevřít. Za dveřmi stála Ellien s rukama v bok.
"To ti to trvalo." sjela ho a vběhla do ložnice, rychle se převlíkla, vyčistila zuby, popadla tašku do školy a chtěla odejít.
"Co tak pospícháš?" zastavil jí Zess otázkou.
"Víš kolik je hodin? Mám zpooždění. Už jsem měla být ve třídě. Nemám čas na to se tady s tebou vybavovat."odsekla a zabouchla za sebou dveře. Za nimi povzdechla a dala se do běhu.
Celá udýchana doběhla do třídy a zpozorněla, jelikož celá se proměnila v jakousy fantasty kavarnu. Dívky ve třídě byli v kostýmech, které zobrazovali rostomilé démony, upíři dokonce se tady nachomítl playboy králíček.
U tabule se postavili pult s kasou. Lavice někdo vynesl a místo toho sem namosil kulatý stůl a lesklé židle se sedadly z kůže.
K Elli se přitočila jedna z dívek. "Pomůžeš nám?"
"Mám na výběr." optala se jí, ale svojí otázku myslela spíše jako řečnickou, přes to jí na to dívka odpověděla "Myslím že ne."
Dívka zaběhla za pult a přinesla Elli kostým, který si měla vzít na sebe.Podal jí ho a Ellen odběhla se převlíct na záchod.Nejdříve ze sebe svlékla unyformu a nahradila jí červeným korzetem s bílou krajkou na koncích. Navlékla si velkou rudou sukni a na hlavu si narazila červené uši na průhledné čelence.Sesbírala si svoje věci a namířila si to do třidy, ale do vnitř se nedostala, jelikož vchod blokoval koužek holek kolem jednoho ze školních idolů.
"S dovolením."řekla šlušně, ale nikdo jí neslyšel, a tak se nadechla a zakřičela. "Uhnětě!"
Fanynky se lekly, a pak jí sjely nenávistným pohledem. Jejich idol vystoupil z koužku. Vasy každý den geloval a obarvil si je na tmavě fialovo.
Přistoupil k ní a řekl"Taková dívenka jako ty a křičí tu jako fůrie."
"Nemáte blokovat v chod a mimochodem jsem vám to řekla nedříve slušně, ale nikdo mě neposlouchal a nemínim to opakovat.Takže uhni."prohlásila a tím idola, apsolutně odrovnala, protože si myslel, že na ní budu fungovat jeho charizma jako na jiné dívky, ale u Elli narazil.Uhnul a Ellien prošla do třidy. Mnoho zákazníku něco chtělo, ale všechny servírky stály u onoho idola a nehodlaly se zajímat o nic jiného.Tak nasadila úsměv a pustila se do obsluhování. Jelikož se musela otáčet, tak nedávala pozor a proto do někoho vrazila. Naštěstí se nic nevililo, ale k jejímu údivu jí za to dotyčný nepeskoval. Zack, kterého málem polil, byl překvapenej, když jí viděl v něčem, co připomínallo postavičku z mangy.
"Co to máš na sobě?"zeptal se udiveně.
"Na mě se nekoukej, za to nemůžu. Já jsem chtěla být démon, ale nevišly kostými a stejně pochybuji, že bych se vešla do něčeho jiného." Ellien ukázala na dívky, které na sobě měli převlek démon a jelikož byli meně vyvynuté. Zack jejímu vtipu zasmál. Pakzačal hned Elli prvokovat."Vypadáš v tom opravdu roztomile."
Ellien se zašklebila, ale usoudila, že tentokrát má pravdu. Usadila ho ke stolu u okna.
"Co si dáš?" zeptala se, tahle otázka se pro ní pro dnešek stala rutynou.
"Proto že mě obsluhuje taková kočka tak..." provokoval Zack dál.
"Neříkej mi jak jsem roztomilá a raději si něco dej." přikázala mu.
"Dám si kafe." poprosil jí Zack
"Hej. Kočičko."křilkl na ní idol, který se konečně zbavil svých fanynek a posadil se ke stolu.
Otočila se s nepříjemným pohledem, ale ke stolu přišla s úsměvem, sice vynuceným, ale přece.
"Co si dáš?"zeptala se stejně jako vždy.
"Nevím, asi všechny dívky, co tu jsou a žačal bych s tebou." oznámil jí a pak se představil. "Jsem Ben Starge."
"Je mi jedno jako se jmenuješ, ale nemám zájem, možná nějaká jiná. Co dáš k pití,"řekla s povzdychem.
"Krev."pousmál se Ben.
Pootevřela ústa, jako kdyby chtěla něco říct, ale raději svojí myšlenku spolka.
"Takový nápoj tu nepodáváme. Vyber si něco jiného, nebo běž, někdo určitě moc rád zaplní tvé místo."
Ben rozčilovalo, že ani na druhý pokus neuchvátil její srdce, tak rozčíleně řekl. "Sklenici vody."
"Jistě." poznamenala a odběhla vyřídit obědnávku. Schválně nechala Bena čekat, přesto že jeho objednávka byla ta nejsnaší, ale nakonec mu vodu přinesla. Ben vytáhl z kapsy plechovou krabyčku a hodil do vody z ní tabletu barvy krve, která se hned rozpustila a voda se obarvila na červeno. Elli to už viděla u svého otce a ze srdce je nenáviděla, jelikož sice upíra nasití, ale ti, kteří je užívaj, jsou pořád protivný a nesnášenliví vůči svému okolí a někdy dovedou upíra i násilý, i když to kržíznivec sám nechce.
"To byl den" stěžovala se Ellien, která se už převlékla zpátky do unyformy.
"To ano, ale nejlepší na něm jsi byly ty tvoje šaty."škádlil jí Zack.
Slunce se dostalo vysoko na obzor a ani jednomu se nechtělo, přebývat v budově.Proto se společně posadili na lavičku v parku.
"No jo. To usliším asi ještě dlouho?"povzdechal si.
Pokýval hlavou a zívl si.
"Jsi unavený?" zeptala se starostlivě.
"Jsem. Měl jsem moc práce."
"Co vlastně děláš za práci?"vyptávala se.
"Jsem učitel. Trénuji tu šerm a bojové umění."odvětil jí.
Elli vytřeštila oči, ale pak se usmála. "V tom případě mám dobrý známosti."
Zack neodpověděl, jen jí políbil. Elli otevřela oči do kořán.
"Já jsem nevěděl, že je to tvoje holka."promluvil povědomí hlas.
Zack přestal jí líbat a podíval se, kdo teď otravuje. Ben a jeho kumpáni.
"Co chceš?"řekl Zack naštvaně.
" Tak zaprví, abys ses obarvil. Blonďák se zelenýma očima je divnej."odpověděl Ben
"Furt lepší, než si obarvit vlasy na fialovo jako ty."Zack vyskočil na nohy a připravil se na boj.
Ben naštváním zrudl a nebyl shopen mluvit, jenom pokynul svým společníkům, kteří se vrhly na Zacka a protože byl zaměstnán, tak se Ben nebezpečně přiblížil k Elli.
"Tvoje krev voní jako nejlepší růže a určitě líp bude chutnat."
"Tak to máš smůlu moje krev je vzácná a drahá."osekla mu.
V ten okamžik se Ben ukázal za ní a zkřížil jí ruku za zády.
"Jenže já platit za ní nebudu."pronesl Ben
Jeho oči zčervenali a Ben se naklonil k jejímu krku.
"Nesahej na můj majetek." řekl známí hlas a Ben odletěl. Snad by letěl přes celý areál školy, pokud kdyby se nezastavil o nejbliší strom.
Zack složil posledního nepřítele a přišel k Elli s otázkou. "Jsi v pořádku."
"Je, když jsem se o to postaral." vyjel po něm Zess.
"Měl jsem práci."oznámil mu Zack.
"To tě neomlouvá."řekl Zess podrážděně."Vůbec co si o sobě myslíš, že si budeš vyřizovat svoje účty a Elli necháš na pospas."
Mezi Zackem a Zessem se opět utvářela nepříjemná atmosféra a nebýt Ellien skončilo by to rvačkou.
"Nechte se!" rozkázala a sjela oba ostrým pohledem. " Co jsi myslel tím majetkem?"
" Ty jsi na to nevzpomýnáš?" optal se Zess.
"Na co?" ohradila se.
"Na to, že jsi zasnoubená?"
"Cože?"nechápala.
"Tvůj otec mi tě zaslíbil, nebo na to si taky nepamatuješ?"
"Ne já na tohle si pamatuju, ale nechci si tě vzít." opověděla."Krom toho by tohle mohl, říct každý Teran."
"Ale né každy, by věděl, že jsem ti dal ten přívěk co máš na krku, aby tě chránil než se pro tebe vrátím." podotkl Zess.
Elli se chytla na gothicky vypadající modrý kámen zasazený ve stříbře, který jí vysel na krku. Ztěžka polkla a pomyslela si. Jestli je to on, tak to jsem v háji.Myslela jsem si, že najdu toho, koh si mám vzít, ale tohodle Terana zabít nemůžu.
Zess vzal Ellien za ruku a odešel s ní.
Zack přišel k ležícímu Benovi a vztekle do něj kopl. "Všechno skazíš."
"Musel jsi to říkat před Zackem. Teď si bude myslet, že jsem mu něco zatajila."seřvala Elli Zesse.
"Alespoň tě nechá na pokoji."odopvídal klidně.
"Ale co když já nechci.Krom toho si tě nehodlám vzít.Nebudu trpět za otcovi chyby."rozčilovala se Ellien.
"To mě nazjímá. Jsi moje a vemeš si mě, at se ti to libi nebo ne."odvětil Zess.
"S tím nepočítej. Nejsem tvoje. Řiká ti něco jako zákony a svoboda občana"argumentovala.
"Znám vaše zákony moc dobře, ale v tomhle případě platí naše zákony a ty si mě vzít musíš. Řikám ti staneš se mojí ženou, i když bych tě měl k oltáři dotáhnou za vlasy."
"Nesouhlasím, ale to je jedno." povzdychla si Ellien" Musím na tréning."
oznámila a zmizela z pokoje.
Proč já.Stěžovala si v duchu. Aby se dostala k doju, neboli tělocvičně stavěné v tradičním japonském stylu musela projít celý areál školy na druhou stranu.
Slunce se pomalu ztrácelo za obzorem a na moment se zastavila, aby se podívala na tu krásu. Jenže neměla moc času, tak se zastavila opravdu jen na moment.
U doja postávali kluci v černobílích kimonech a sjížděli Ellien nepříjemnými pohledy.
Snažila se jejich pohledů nevšímat.
"Co tu děláš?"zeptal se ten neodvážnější.
"Jdu na tréning"řekla Ellien , ale kluk se ní podíval nadřazeně.
"Ty?" podivil se.
"Máš s tím problém?" rozhněvala se na něj. Už tak byl rozhněvaná kvůli Zessovi a jeho klukovo pohrdáví se setalo poslední kapkou. "Něco ti povím. Já má stejný právo chodit na tréningi jako ty a jedno jestli jsem holka nebo kluk. Jestli ti to bude vadit, tak se stím budeš muset vypořádat sám, protože já se kvůli tobě nezměníma, a ani nepřestanu sem chodit."
"Co se tu děje?" vylezl z doja trenér v podobě Zacka.
I když Ellien se odpoledne dozvěděla, že Zack učí šerm a bojové umění, neměla ani potuchy, se stane i jejím učitelem, a proto stratila řeč a tupě na něj zírala.
"Mistře Zacku ona sem bude chodit?" optal se kluk a zárověň na ní ukázal.
"Jo." řekl Zack stroze a hodil po Elli kimono, které měl v ruce."Běž se převlíct a pak se vrať." ukázal na šatnu a bylo vidět, že nemá dobrou náladu.Uposlechla jeho rozkazu, když vstoupila do šatny pochopila, že je opravdu jediná dívka, která sem dochází.Hbitě se převlíkla a vrátila se do doja.
Kluci sedělina tamtami dokola.
Uprostřed nich bylo volné místo . Okamžitě si tam sedla na paty, jak jí to učil jejího otec. Zvedla hlavu a zkameněla. Seděla přímo naproti svému movému mistrovi, kterého zaujali její zelené oči.
"Máme tu nováčka." řekl s úsměvem na rtech. Zlepšila se mu nálada."Měli bychom zjitit co umí."oznámil. "Co vy na to?" zeptal se svých studentů a odpovědí mu byl výkřik z jejich hrdel.
Zack vyzval Elli, aby se postavila, ale před tím než její boj mohl začít, přivolal si k sobě svého nejlepšího studenta a pošeptal mu do ucha. "Tuhle nešetři jako ostatní."
"Vážně? Jsi sis jistý, vždyť je to holka." oporoval mu student.
"Ona je jiná než ostatní a nemůžu jí šetřit, právě proto, že je holka, protože by si mysleli, že jí protěžuju."přesvěčoval Zack svého studenta, ale přesto student váhal.
Student s Elli zaujali bojové postavení a soouboj začal. Chvíli studen váhal, ale pak vyrazil proti ní, ale nedokázal na ní uplatnit veškerou svojí sílu, cosi mu v tom bránilo. Možná jeho vychování, kdo ví. Přesto že jí šetřil, měla problém vykrýt, jeho útoky a student si toho byl vědom. Když Elli udělala chybu využil toho. Vzal jí za límec u kimona a přehodil ji přes záda. Její záda se tvrdě setkala s tamtami.
Všichni si mysleli, že je konec, dokonce i onen student, jenom Zack věděl, že Ellien jen tak nevzdá, alespoň v to doufal.
Vyhoupla se na nohy a znovu se studentem zaujali bojovné postavení. Opět se student rozeběhl. Zůstala stát, jako přikovaná. Až se student dostal do její blískosti, udělala krok zpět a natáhla pravou ruku.
Studen s tím nestihl zareagovat. Její ruka se mu zarazil a do žaludku. Chytl se za břicho a složil se na zem.
Zack se uculil se a oficialně skončil. Oba spolubojovníci se posadili a jako náhodou seděli vedle sebe.
Mistr postavil proti sobě další dva studenty a ti se započali další souboj. Zack je čas od času zastavil a řekl jim co dělají chybně.
"Omlouvám se za tu ránu." šeptla svému dosavadnímu nepříteli.
"Nemusiš se omlouvat, jsem na to zvyklej." řekl šeptem " Krom toho bych tě spíše měl pochválit, né každej dokáže vymyslet něco takového, jako ty."
"Mlčte!" okřikl je Zack. "Tady se nesmí mluvit. Ellien je tu poprvé, ale ty bys to měl vědět." káral svého studenta.
"Za to můžu já." Elli schodila veškerou vinu na sebe. " Měla jsem si zjist, že se při soubojích nesmí mluvit. On za nic nemůže, byl jen zdvořilej."
"Tak dobře." Zack přistoupil na její vysvětelení. " Jak chceš, tak sama uklidíš dojo, až tu skončíme."
Byla překvapená, ale neprotestovala.
"To byla blbost, kecat na tréningu." povdychla si. Podívala se na podlahu, kterou ručně vytřela a musela se pochváli. Za tu dřinu to stálo. Řekla si v duchu.
" Už to máš?" optal se Zack, který přinesl něco dobrého na zub."Nesu ti odměnu." usmál se a podal Elli balíček kyselích žvíkacích bombonů.
"Dík."Rozářili se jí oči, jako když jí Zack potkal poprvé a nabídl jí svůj pokoj. Roztrhla sáček bombónů a začala se jimi krmit. Zack sledoval, jak je jí.
"Je roztomilé, jak se ti rozzářili oči, když jsem ti je dal."prohlásil a vzal jí pytlíček z rukou. Ellien se po něm marně natahovala, když viděla že to nemá cenu. Otočila se na oko k Zackovi a čekala, až ho to přestane bavit. Za chvili Zackovi opravdu zmizel úsměv z tváře. Elli se pousmála a skočila po Zackovi s úmyslem sebrat mu pytlík.Oba teď leželi na zemi a ona dominovala. Jenže Zackovi se jeho momentální postavení nelíbilo, tak se přetočil nad ní a svými zelenýma se jí podíval do obličeje. Pustil saček bombónů, ten dopadl na zem a jeho obsah se po ní rosypal.
Pohladil jí po tváři, jeho obočí se svraštilo a slova vycházející z jeho úst, Ellien velmi překvapili. "Taková hokla jako ty by neměla být zaptrodána takovímu jako je Zess."
"No jo, ale co tím dělat?" podotkla.
" Já bych věděl co." pronesl na začal Ellien líbat.
"Co to dělaš?" odstrčila ho od sebe.
"Co bys řekla.Nechci aby tvoje mu patřilo tvoje tělo, jako prvnímu."řekl naštvaně.
"Nepatřím mu. Mě to nezajímá, co mu fotr slibil. Já si ho klidně vemu, ale nedám m. Bude si mě muset vzít násilím. Navíc by nebyl první. "oznámila umíněně.
"Pako." nazval jí Zack a znovu se dotknul její tváře.
Elli mu vjela rukou do vlasů " Jsi tak pěknej chlap, proč se zajímáš zrovna o mě."
"Co je na tom?"divil se Zack.
"Já nevím, třeba to že na škole jsou mnohem hezčí holka, než jsem já."
"Ty mě nezajímají, jsou to povrchní bárbýny."vysvětlil jí.
"Vždyť mě ani neznáš. Co když jsem taky povrchní?"
"Nejsi, to bys ses Mikimu neomlouvala za tu ránu do břicha."
"Myslela jsem si, že jsi na takový vysoký a hubený."
Zack otočil oči v sloup. "Proč si každá holka myslí, že kluci mají rádi holky jako tiče do plotu?"
"Hej slez z ní."ozvalo se před nima.
Zack pozvedl hlavu a uzdřel ředitele školy, stoupnul si a naklonil se nad něj.
"Co je vám do toho co dělá o svém volném času?"
"Jak to semnou mluvíš ty dlouháne." urážel řiditel Zacka.
"Jak mi zobák narostl." řekl Zack drze.
"Já tě vyloučím a už sem nepáchneš." řiditele velice naštvalo, jak s ním Zack mluvil.
"To pochybuju." vydechl Zack s úsměškem.
"Jako to?" zajímal se ředitel.
"Je mi jednadvacet. Jsem dospělej a jsem tu jen kvůli trénování studentů. Klidně můžu jít, ale nevím jestli vás organizace pochválí."
Řidetel zadupal nohama do země a zmizel.
"Tobě jednadvacet?" vyptávala se Ellien.
"Jo jemi jednodvecet. Proč se ptáš?"
"Nevypadáš na to, řekla bych, že jsi mladší. Myslela jsem, že jsi jeden ze studentů, který má kroužek na škole."
"To není špatný, když si prvačky myslí, že jsem jeden ze studentú. To mi lichotí."smál se Zack, ale smích ho přešel, když mu přiběhl student říct o rvačce. Rvačka tam, rvačka sem, ale tentokrát to bylo jiné, jelikož to byla rvačka mezi dvouma upírama.
"Sakra já se z nich picnu." zabědoval Zack a otočil se čelem k Ellien. " Počkej tady!"
"To teda ne nejsi můj otec, abys mi rozkazoval, navíc vím čeho jsou upíři schopni." protestovala a zvedla se země. Vyběhli z doja a rozeběhali se ke středu arálu odkud vycházeli záblesky, které měli na svédomí kouzla Yuriho, jednoho z upírů ve rvačce jeho oponentem se stal Ben.
"Ty parchante, taky přefikneš co můžeš!" křičel Yuri. Rus s blonďatými vlasy s culíkem na straně.
"Chtěla to sama. Navíc jsem nevědel, že je to tvoje sestřenice." vymlouval se Ben.
"Nekecej. Znáš moje příbuzný dobře." zakřičel Yuri a poslal po Benovi další blesk. Ben ho vykryl mečem. Jeho meč nebyl jako ostatní, jelikož byl zhotoven z ocele, do které se dala vložit magické síla jeho nositele.
"Sakra. Proč nevynadáš jí. Chtěla to stejně jako já."křičel Ben.
"A tys toho musel využít"zamračil se mág a nabídl svému protivníku další salvu blesků a jiných jednoduchých kouzel.
"Nechte toho!" vykřikla dívka a vyběhla z chodníku. Ben se soustředil jen na sebe a tak odrazil kouzlo přímo proti ní.
"Blbec."Řekla si Elline a bezrozmyslu skočila vedle dívky a strčila do ní, aby jí vychílila z dráhy kouzla, ale sama uhnout nemohla. Zavřela oči a připravila se na bolest, která však nepřišla. Udivěně oči otevřela. Stál před ní muž v unyformním kabátu organizace Rose. Vysoký.Vlasy barvy temě modré. Krátce střížené, tedy až dlouhý pramen, který mu dosahoval až k bokům. Měl nadaženou paži sotevřenou dlaň, tím to zastavil Yuriho kouzlo. Energie z kouzla se rozprostřela kolem něho a utvořila morou záři. Yuri otevřel dlaň. Modrá energie semu v ní stočila a postupně zmizela.
Elli udělala několik kroků, udělalo se jí černo před očima a sesunula se na zem.
Probrala se u Zacka v pokoji, stále se jí motala hlava, posadila se na posteli a rozhlédla se kolem sebe. U dveří postávala muž a ona v něm poznala svého zachránce. Jeho kůže byla opátená a oči by se ztratili v temnotě.
"Vypadáto, že jsi v pořádku, Tak můžu jít." oznámil jí.
"Počkej." vykřikla Elli a vylezla z postele. Avšak neudělala ani jeden krok a zamotala se jí hlava a určitě by upadla, kdyby jí její zachránce nezachitil.
"Trdlo."pousmál se. Uložil jí zpět do postele a dal se na odchod, ale Ellien ho zatahala z rukáv.
"Nechceš tu zůstat?"zeptala se, jen proto že se jí líbil.
"Ani mě neznáš a chceš, abych tu zůstal.Co když ti něco udělám, až usneš?"divil se.
"To neuděláš? To bys mě nezachraňoval."ušklíbl se."Asi máš pravdu."chvíli se rozmýšlel, ale nakonec se posadil k Ellien a pohladil jí po vlasech. Její vlasy mu připomínaly hebvábí.
"Máš jemný vlasy."podotkl.
"Dík. Jakže se jmenuješ?" vyptávala se.
"Arian."
Elli si dala hlavu do jeho klína a zavřela oči. "Dobrou Ariane."
Arian zvážněl, ale to Elli nevěděla. "Dobrou noc Ellien."
Ellien pomalu otevřela oči, ale po Arianovi nebyly ani památky, ale ani Zack nebyl k nalezní, přesto, že na zemi se válel rozbalený spacák.
Parchant, mohl se, alespoň rozloučit. Pomyslela si
Vyhrabala se z postele a zašklebila se, když se ucítila.
"Musím se vykoupat. Smrdím, jako kluk."povzdechla si. Zvedla sako od školní uniformy a z kapsy vytáhla, klíč od pokoje Zesse. Který jí dal sám Zess včera, než odešla na tréning. Stiskla klíč v ruce a vydala se k Zessovi do pokoje. Strčila klíč do zámku a v okamžiku byla uvnitř. Bez otálení vešla do koupelny, otočila kohoutkem a nechala jí naplnit až po okraj. Vyslékla se z oblečení, vlezla do vany a přivřela oči. Užívala si teplou koupel, kterou tak nutně potřebovala, nejen kvůli tomu, že se večer nekoupala, ale aby se dokázala uvolnit a srovnat si všechny myšlenky, které se nabízeli z posledních dosavadních zážitků.
Sakra, ten Arian mě fakt štve, ale zas na druhou stranu, jsem ho donutila, aby semnou zůstal, tak se nemám čemu divit. Ale mohl tu nechat, alespoň telefoní číslo. Přemýšlela
"Tady jsi." do koupelny vtrhl Zess.
Zděšeně rozevřela oči do široka. "Vypadni." Vykřikla, přetočila se k němu čelem a přitiskla se ňadry ke stěně vany.
"Měl jsem o tebe starost."oznámil jí Zess.
"Nemusel. Arian se o mě postaral na místo tebe." vyjela do něm.
"Arian? On tu byl?" podivil se Zess.
"Jo a co?"zamračila se.
"Nic. Jen mě to překvapilo.Netušil jsem, že sem přijel."
"Takže ho znáš?" řekla Ellien s radostí v očích. "To bys mi mohl dát číslo?"
"Přoč ho chceš?"
"Abys si sním mohla jít třeba do kina nebo s ním jít do kina."
"Nedám ti ho!" řekl tvrdě.
"Proč?"
"Protože jsi moje snoubenka. Jestli chceš jeho číslo, tak si ho sežeň kde chceš." pronesl a rozčíleně odešel.
"Blbec."dodala Ellien a vrátila se zpátky k rozímání.
"Zessi neviděl jsi moje věci." optala se Ellien, jelikož nemohla najít svoje věci. Byla v županu a v náruči držela věci, které měla včera na sobě.
"Máš je zbalený."odvětil Zess.
"Kde?Ráda bych se převlíkla."
"Řekni si Zackovi. Ten si je sbalil."
"Fajn!Nevíš kde bych ho našla."
"Nemám tušení."
"Musím se převlíct do školy a on se někde fláká. Já bych ho roztrhla."
"Do školy?" nadzvedl obočí.
"Narozdíl od tebe já do školy chodit musím."
Zess chtěl něco říct, ale zastavilo ho klepání na dveře. V nich stál Zack. Jeho zrak spačinul na Ellien, jelikož byla v županu a hed si domyslel co tu dělali, když Zess byl do pasu nahý. Drze se vetřel do pokoje.
"Co tu spolu vybádíte?" vyzvídal.
"Nic."obořila se na něj Ellien."kde mám věci?"
"Zabalený.Odíždímě dneska na soustředění. Ten zbohatlík ti to neřekl." Zack se nenávistně podíval na Zesse.
"Já jsem možná zbohatlík, ale aspoň mám vychování."ohradil se Zess.
"Vážně? Takže to že tu Ellien stojí v županu, to taky patří k dobrému vychování? Tak to tě doma moc dobře nevychovali."
Zess byl na svojí rodinu háklivý, ale přesto zachoval klid. "Nemám jí co bych jí dal, když si jí odesl veškeré oblečení."
"Myslel jsem, že jí všechno vyřídím, než se probudí, ale musel jsem odejít a když jsem se vrátil, tak tam už nebyla."
"Takže se díváš, jak spí?" dovtípil si Zess.
"No a co, alespoňn jí můžu mít a nemusím používat násilí."
"Ty jsi s ní spal?"rozehrříval se Zess.
"A co když jo? Co bys s tím udělal?" Zack se ho snažil vyprovokovat.
Zess připomínal papiňák, který je před vybuchnutí.
"Dost."rosekla je Ellien "Zack semnou nesplal, jenom mě líbal a sváděl mě. Ty se zase snažíš o to, abych se do tebe zamilovala a vzala si tě, takže si nemáte co vyčítat." ohlédla se na Zacka a přikázala. "Jdem."
"Kam?"
"Pro věci, abych se mohla převlíct."řekla a pak se oba odešli.
Elli se zamyšleně podívala na tašku před Zacovím pokojem.
Jsem pitomá, že jsem si jí nevšimla. Nadávala si v duchu.
Dřepla si na bobek a rozepla zip u tašky. Hodila do ní špinavé oblečení a vytáhla si čisté. Vešla do pokoje, rozvázala si župan a nechala ho spadnout na zem. Oblékla si kalhotky a zapla si podprsenku. Přitom zaslechla jak za dveřmi zazvonil mobil, ale nevšímala si toho a dás se oblékala. Natáhla si silonky a černé nadkoolenky. Zapla si zip u kostkované rudé sukně.
"Ellien to je pro tebe." do pokoje vstoupil Zack, který držel vruce černý mobil. Jen tak učinil. Elli mu vztekle sebrala mobil z ruky a vykázala ho ven z pokoje."Dík a teď ven."vykřikla.
Když Zack zmizel za dveřmi, přitiskla si mobil k uchu a přitom se dooblékala.
"Ano? Kdo jste?"řekla do telefonu tázavě.
"Od kdy mi vykáš?" poznala, že je to pro ní známí hlas, ale nedokázala ho přiřadit.
"Kdo jste?"zopakovala otázku.
Hlas se v telefonu zasmál a pak odpověděl."Arian, nebo jsi zapoměla, kdo ti dělal v noci polštář?"
"Promiň nepoznala jsem tě."
"Co to bylo za křik?"zeptal se Arian se zájmem.
"Ale musela jsem vyhodit Zacka."
"Proč?"
"Abych se mohla dopřevlíknout."
"Takže tě načapal ve spodním prádle."
"Klikař."
"Ariane." okřikla se.
Znovu se zasmál, ale hned zvážněl. "Chtěl jsem se ti omluvit, za to že jsem se vypařil bez rozločení. Chěl bych ti to nějak vynahradit."
"Jak?"dotázala se Ellien.
"Co takhle večeře?"navrhl.
"Kdy?"
"Dneska?"přemýšlel. Procházel se u řeky v jednou rukou si přidržoval mobil u ucha a druhou pokuřoval.
Elli mu s lítostí ve hlase oznámila, že nemůže."Promiň, ale já dneska, jedu na soustředění. Opravdu je mi to líto."
"Jedeš tam s Zackem a jeho hochy?"
"Ano."přikývla Ellien.
"Neměla bys sis něco domlouvat, alespoň ne na dnes večer."Opět vešel do pokoje Zack.
"Já si nic nedomlouvám."křikla rozlíčíleně.
"Jestli je to Arian, tak mu vyřiť, že nikam nepůjdeš, jedině si pro tebe musel dojet."řekl Zack přesvečen, že tím udělal Arianovi čaru přes rozpočet, ale bylo to jinak.
"Slyšel jsi, nebo ti to mám zopakovat?"zeptala se.
"Nemusiš. Všechno jsem slyšel. Vím, kam jedete, dojedu si pro tebe, ale nevím v kolik, až přijedu tak zavolám Zackovi na mobil, teda pokud mi nedáš svoje číslo."
"Nemám mobil. Poslední jsem někde stratila."řekla Ellien, ale pravdou bylo, že ho záměrněně nechala doma, aby jí neotravovala její matka.
"To nevdí, zavolám Zackovi, tak zatím."rozloučil se a ukončil hovor.
Elli se s ním nestačila ani rozloučit. Zapla si sako přes černé triko a dala povel k tomu, aby zmizeli z akademie.
Zack hodil tašku řidiči, zastavil se u něj a Ellien nakázal, aby šla do autobusu.
"To jsem fakt jediná holka široko daleko?"vyslovila řečnickou otázku.
"Co jsi čekala?"zasyčel na ní kluk hned v první řadě. Schodou okolností, to byl ten, kterýho kvůli ní seřval Zack včera."Sedni si na zadek a nekecej.
Rozhlédla se , ale neviděla místo.
"Sedni si k nám."vykřikly kluci upně vzadu, tam kde jsou vedle sebe pět sedadel.
"Ona si sedle vedle mě." Zackův hlas se jí ozval téměř u ucha."Kluci necháte jí na pokoji, nikdo se jí nedotkne, nebo si to slíznete!"Zack držel svoje kluky zkrátka. Sedl si do přední řady a stáhl Ellien sebou. Tý se jeho chování nelíbilo, ale raději mlčela. Zack propletl svoje prsty s jejíma.
Řidič zaujal svoje místo a autobus se konečně rozjel.
Ellien vždy jízda autem, nebo jiným prostředkem uspávala a tentokrát tomu nebylo jinak. Dívala se skrze okno a přitom usla. Její hlava spadla na Zackovo rameno a on se usmál.
"Zacku." Mezi sedačkami se vyklonil blonďatý kluk.
"Ne tak nahlas." okřikl ho Zack.
"Jsi klikař."Ztišil se kluk "Jestli je to tvoje holka, tak ti jí pořádně závidím. Takovou bych chtěl taky. Holka, která nemyslí jen jak si koupí nový boty, nebo něco takového."
"Jenže to není, tak jednoduchý. Má menší problémy s Terany."Zack ozesmutněl.
"Aha, ale bude zajímavě jí vidět v kimonu."
"To jo."přikývl Zack s ušklebkem."Už se na to těším."
"Hlavně na to jak jí ho budeš sundavat."
"To asi nejvíc, ale pochybuji, že to bude dneska.Ona má totiž momentálně jiný myšlenky, než se semnou vyspat."
"No tak. Nesmíš to hned vzdávat."
"No jo."
"Je ale hrohzně roztomilá, když v spí. Vypadá jako anděl."
"Anděl s ďáblem v těle."podotkl Zack. "Ale roztomilá je, ale ať tě neslyší. nemá to ráda, když to o ní někdo říká."
"Proč? Vždiť je to normální. Holky by měli být roztomilý a ne vypadat, jako opice v zoo."
"Nevím. Vždycky si rozčiluje, když jí to říkám."
"Měl bys to zjistit, třeba potom jí to budeš moc říkat, kdy budeš chtít."
"Asi by to bylo lepší."
Zhruba za dvě hodiny autobus zastavil na benzínce a Elli se při zastavení vzbudila.
Zack se postavil "Takže hoši. Máte na vyvenčení, asi kolem deseti minut. Pak odížtíme a kdo tu nebude, ten dojde do Kagomei pěšky.Rozumíte."
Místo odpovědi kluci vykřikli zborově jedno slovo. "Jasně." a vyřítili se z autobusu, jako kdyby šlo o život.
"To s nima mluvíš takhle pořád?"vyčítala mu to Ellien.
"Jo."podivil se Zack, že se ho vůbec na to zeptala."Jdu na benzínku si pro pití, chceš taky něco?"
Zakroutila hlavou a dál se dívala z okna, ale zapár minut vylezla z autobusu. Venku svítilo slunce a byl opravdu pěkný den.
"Hele naše princezna se vzbudita."prohodil ten samý kluk, který se přetím bavil s Zackem. Přistoupil k ní s doprovodem několika hochů.
"Nejsem princezna."obořila se na něj.
"Zack řikal, že jsi na takovéhle slova háklivá.Proč?"zajímal se Blonďák.
"Ani nevím, asi proto že mi tak říkali doma."zvedla hlavu a podívala se do slunce, ale ještě předtím si přikryla výhled rukou. "Nepamtuji si toho moc, po smrti mého otce se všechno změnilo. Zvlásť moje matka. To jedno, teď je daleko."
"Je mi líto, že ti umřel otec.Vím jaký to je, mě taky umřel." řekl jeden z kluků.
"Nechci lítost. Nikdy mi k ničemu nepomohla." snížila hlas, aby kluci opravdu pochopili, že o jejich soucit nepotřebuje. Pak se na ně usmála."Moc jsem ho neznala, nebo spíše si na něj nepamatuju, takže se litova kvůli muži, který je pro mě spíše jako známí než otec. To bych se z toho zbláznila."
Hoši byli zaskočeni jejím jednání, ale po pár minutách jejich překvapení vyprchalo.
¨Tvoje mininulost je asi hodně bolestná? Tak mi na ní ptát už nebudem."prohlásil blonďák za všechny a zároveň pokukoval po svých druzích, jestli s ním souhlasí.
"Princezna se nám nechce svěřit?" škádlil jí Zack. Který právě přišel.
"Už jsem to řikala. Nejsem malá, ani roztomilá a ani princezna."rozčilovala se Ellien. Všichni se souhlasně zasmáli a pak nastoupili do autotbusu, až Zack s Elli osyřeli.
"Kam vkastně jedem?"optala se Ellien
"Do vesnice kousek od Volgogradu.“ Odvětil Zack.
„Asi zase usnu, tak mě probuď, až tam budem.“ řekla a oba se navrátili do autobusu.
Náhledy fotografií ze složky Red light